Zvětšit písmo Zvětšit font Resetovat velikost fontu Zmenšit font Zmenšit písmo
Nacházíte se zde: Vstup Pro pacienty Etický kodex s komentářem

Kariéra

Lékař - gynekolog

Vedoucí radiologický asistent

Všeobecné sestry na odd. MOJIP, DIOP a DIP

...a další

Spustili jsme nový web

layout-web

Více informací o našich službách naleznete
na webových stránkách společnosti Mediterra s.r.o.

Ocenění naší nemocnice

Nejlepší nemocnice 2008
Etický kodex s komentářem
Informace pro pacienty

Etický kodex práv pacientů

(s komentářem)

1. Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky.

Stejné ohledy jako žádá pro sebe, by měl mít na ostatní pacienty i na zdravotnické pracovníky. Měl by dodržovat základy hygieny, nenavštěvovat lékaře s chronickým onemocněním v alkoholickém opojení a při jednání v ordinaci se vyvaroval hrubostí a vulgarit na adresu zdravotnických pracovníků, kteří mu péči poskytují.

2. Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů.

Stejně tak by sám měl respektovat soukromí ostatních pacientů i zdravotnických pracovníků. Měl by akceptovat omezení návštěv ze závažných medicínských nebo hygienických důvodů a omezit počet a frekvenci návštěv s ohledem na ostatní pacienty.

3. Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického či terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje i více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, které se na nich účastní.
4. Pacient má právo v rozsahu, který povoluje zákon,  odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí.

Nemůže však očekávat, že v takovémto případě ponese za případný léčebný neúspěch odpovědnost lékař. Pacient nemůže vinit lékaře z neumu, pokud lékař musel zvolit alternativní, méně úspěšný léčebný postup vyžádaný pacientem.

5. V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemocný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace, vyšetření a léčba jsou věcí důvěrnou a musí být provedena diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na vyšetření přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral.

Důvěrnost a diskrétnost má však zachovat i pacient. I když si pacient přítomnost dalších osob při poskytování zdravotní péče přeje, může je ošetřující lékař vyloučit a pacient má rozhodnutí lékaře respektovat.

6. Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby, jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování.

Pacient má považovat za důvěrné informace i o jiných pacientech, o kterých se dozvěděl v čekárně ordinace a má se zdržet nevhodných komentářů, týkajících se jiných pacientů i zdravotního personálu, poskytujícího zdravotní péči.

7. Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen poté, když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které přitom existují. Instituce, která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit.

Své požadavky má pacient uplatňovat především s ohledem na ostatní pacienty, ale i s ohledem na momentální materiálně technické vybavení zdravotnického zařízení. Pacient nemá zneužívat akutní lůžková zdravotní zařízení, která nemohou nahrazovat jiná zařízení. Má dbát rady ošetřujícího lékaře. V případě, že pacient sám žádá o překlad na jiné pracoviště, musí chápat, že překlad lze uskutečnit pouze se souhlasem pracoviště, kam chce být pacient přeložen a nelze překlad uskutečnit na žádost pacienta a proti vůli zdravotnického pracoviště pacienta převzít.

8. Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má právo vědět předem, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na jakém místě jsou mu k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče.

To však nelze zajistit, pokud pacient sám bude nevhodným zasahováním do léčby, neodůvodněným střídáním lékařů a zdravotnických zařízení, sám kontinuitu léčby narušovat.

9. Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný vědomý souhlas nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to i bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních důsledcích takového rozhodnutí.

10. Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony.

Zejména u těchto pacientů mají příbuzní, po poradě s ošetřujícím lékařem, vyhovět přání pacienta, včetně požadavku, aby zemřel v domácím prostředí.

11. Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv. nemocniční řád). Pacient má právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen.

Aby se předešlo nedorozumění a konfliktům, má se seznámit s předpisy, které úhradu zdravotní péče upravují nebo požádat ošetřujícího lékaře o vysvětlení.

12. Pacient musí akceptovat, že vyšetření, která nejsou podle ošetřujícího lékaře potřebná a jsou pacientem vyžadována, budou jím uhrazena. Pacient nemá zneužívat Lékařskou službu první pomoci (LSPP) nebo Rychlou záchrannou pomoc (RZP) či ambulance lůžkových zařízení ve večerních hodinách v případech, kdy péče mohla být poskytována ambulantně v pracovní době praktického lékaře. Skutečnost, že by v pracovní době lékaře musel pacient déle čekat není přijatelným argumentem, ohrožuje péči o jiné pacienty se závažným stavem.

Tato práva pacientů jsou prohlášena za platná dnem 25. února 1992